První stránky
o brněnském podzemí
Zde je prostor
pro Vaše logo
a ikonu
nebo reklamu,
i výměnný systém.
Výtahová kabina
Při vyšších rychlostech výtahu, ve vyšších budovách a větším zatížení předpisy doporučují vnitřní dveře, které by chránily osoby nebo břemena od zachycení o výstupek ve stěně šachty. V nových osobních výtazích je to jeden z nepříjemně zdržujících faktorů, zvláště, když hloupá montážní firma nastaví delší časové intervaly. Člověk nastoupí, navolí cílovou stanici a čeká několik sekund zbytečně, než laskavě výtah začne zavírat. Teprve až vnitřní dveře dovřou, dojde k rozjetí. Pak člověk jemně cítí změnu rychlosti, kabina pomaleji dojíždí do patra. To může opět zbytečně trvat i 5 sekund navíc, pak teprve se po zastavení pomalu otevírají dveře vnitřní a až se otevřou, teprve lze otevřít venkovní dveře. To je asi představa současných norem. Pokud se ale nastaví navíc ještě delší intervaly, jako u několika výtahů v sídlišti Líšeň, ve veřejném prostranství, ale i v novém cihlovém činžovním domě a lidé na to nadávají a raději ta dvě - tři patra chodívají pěšky, než aby čekali, než laskavě kabina zavře dveře a než dojede. Apeluji zde na výtaháře, aby nastavovali pokud možno svižnější provoz a použití výtahu bylo skutečně příjemné a rychlejší, než po schodech. Pojďme se tedy podívat na jednotlivé části kabiny.
Odkláněcí křivka - magnet
se nachází na boku kabiny - vně - kde svým odklonem pootočí v patře pákou dveřní uzávěrky a její zámek zaleze do zárubní, aby bylo možné dveře otevřít. Příjezd kabiny (zastavení v patře) tedy fyzicky umožní otevření dveří. U větších osobních a u nákladních výtahů se montuje odkláněcí křivka s magnetem na strop klece, resp. sama křivka se nachází na boku kabiny (u nákladního výtahu a dvoukřídlého otevírání dveří a jištění se mechanismus nachází u stropu kabiny) a magnet a jeho kotva na pružinách je spojena táhlem s nastavitelnou délkou.
Nastavuje se vůle 5mm mezi křivkou a rámem, aby během provozu výtahu při sklápění křivka nenarážela do svého rámu a nepůsobila zbytečný hluk a rány. Jako malý jsem měl spíše rád, když křivka bouchala, výtahu to přidávalo na významnosti. Když občas výtaháři při kontrole namazali a přenastavili křivku, přišel mi tak potichý rozjezd i zastavení kabiny spíše divný. Může to být velký rozdíl, záleží na nastavení. Šroubem vzduchového tlumení na hrncovém magnetu pohyb jádra tak, aby byl bez tvrdých rázů. Pracovní zdvih odkláněcí křivky nesmí být menší než 30 mm. Hlučnost chodu křivky se také tlumí pístem a regulačním šroubem ve vzduchovém otvoru. Zdvih křivky se reguluje mírou zašroubování vidlice do jádra magnetu. Variantu magnetu "na stropě kabiny" poznáme pohledem z venku - podle viditelného kovového "hrnce" na stropě kabiny na straně u dveří, pokud je stěna šachty skleněná.
Zapojení odkláněcího magnetu je vymyšleno tak, aby při sepnutí přicházel na cívku snad 1-2 sekundy silnější proud, aby měl magnet sílu sklopit mechanismus a vzápětí, po vybití kondenzátoru v obvodu cívky (v rozvaděči ve strojovně) již přichází po celou dobu jízdy kabiny do magnetu proud nižší, udržovací, snad poloviční, aby se cívka magnetu nepřehřívala, zvláště při nepřetržitém provozu a neustálé jízdě kabiny.
Obrázek přímo nepatří k odstavci, kresba kolejniček se týká starých poschoďových přepínačů o nichž také pojednávám v článku Šachta.
Dveřní mechanismus a pohon
jsem částečně popsal na stránce o šachtách výtahů. Přítomnost kabiny je s otevíráním dveří přímo spojena a to i mechanicky. Zvláště, pokud je otevírání automatické. Samočinné šachetní a klecové dveře musely mít dle předpisů výtahy o nosnosti nad 500kg. Pro tento druh výtahů zkonstruoval n.p. Transporta Praha dvoudílné, do strany posuvné dveře, doplněné kontrolou nástupu a výstupu fotobuňkou ve vstupní části klece. Otevírání a zavírání klecových i šachetních dveří se děje společně jedním motorem, v tomto případě 370W, 380V, umístěném na stropě kabiny. Motor ovládá přes převody a táhla polohu obou dveří. Opět je použita dveřní uzávěrka (zámek) a odkláněcí křivka s magnetem.
Všechna čest, mechanismus byl tak vymyšlen, aby již v okamžiku dojížděcího pásma (max 25cm od roviny patra) došlo k otevírání křídel dveří. To urychlovalo provoz, nástup a výstup zvláště v exponovaných mnohapatrových budovách. Nebudu mechanismus popisovat detailně, tomu se věnují knihy na mnoha stranách. Je pěkné tyto mechanismy pozorovat v moderních vítazích, kde jsou skleněné stěny a je to vše vidět.
Tlačítkové ovladače
se používají nejčastěji - stiskem tlačítka dojde k volbě - objednávce cílového patra tak, že elektrický impulz přichází od konkrétního tlačítka na konkrétní svorku ve strojovně v rovaděči. Dojde k sepnutí relé, nebo novějšího logického prvku a následuje podle situace a polohy kabiny další sled instrukcí a kontroly, než může dojít k rozjetí kabiny. Nejnovější výtahy jsou v mezičase mezi volbou patra a skutečným rozjetím (ikdyž už jsou dveře zavřené) paradoxně pomalejší. U relátek to byla jen otázka vodivosti a přitažení kotviček, u mikroprocesorů je to otázka běhu programu... A většinou jsou v kabině vnitřní dveře, takže se ještě čeká na jejich zavření, než se může kabina rozjet - i když v ní nikdo není!!! Nenávidím ty nové zdržující systémy - nebo vlastně euro-unijní předpisy.
Tlačítkům se věnuji již v článku o šachtách. Ty nejnovější - s mikrospínači, je radost jemně mačkat, i se na ně dívat, skutečně nádhera.
Magnetické snímače polohy
spínají elektrický obvod - zaznamenávají průchod ocelového stínítka (ocelový plech 1 mm silný) skrze štěrbinu. Princip spočívá v tom, že na jedné straně snímače je jazýčkový spínač (zalitý ve skle) a na druhé straně je permanentní magnet. Pokud je štěrbina prázdná (mezi patry), magnet trvale přitahuje kontakt ke druhému a obvod je sepnut. Pokud se kabina s magnetickým snímačem blíží k patru, snímač najíždí štěrbinou (s kabinou) na clonku, ta ve štěrbině přeruší magnetické působení magnetu na jazýčky, ty se rozpojí, rozpojí obvod a to je impulz pro relé a vyhodnocení polohy. Releový registr tímto způsobem odpočítá další (projeté) patro, ale pokud bylo již cílové, zastaví motor. Snímače se na kabinu montovaly nad sebe a v šachtě byla v každém patře umístěna jedna clonka o rozměrech 1 x 50 x 57 mm. Když kabina projížděla, clonka tedy postupně projela oběma snímači (štěrbinami), což znamenalo dva postupné impulzy do releového registru a tím přeskočila další dvě paměťová relé, s každým patrem blíže ke stanici zvolené, kde dojde k rozpojení směrového relé a směrového stykače.
Krom n.p. Transporta vyráběl snímače pak i podnik Výtahy Praha, s opačnou funkcí - clonka ve snímači kontakty nepřímo propojí. To pak znamená jiné vyhodnocení impulzu (nikoli rozpojení, jako u snímačů Transporty). Tento typ se používá s výhodou jako dojížděcí spínač - na úrovni clonky sepne stykač zpomalení rychlosti motoru.
V nové variantě integrovaných obvodů se také používají samozřejmě magnetické snímače, protože jsou oproti původním poschoďovým přepínačům bezporuchové a potřebují prakticky nulovou údržbu.
Zapojení negování funkce snímače Transporta:
Snímač při průjezdu clonky rozpojí obvod. Přitom pro činnost logiky pater registru VRN03 je potřeba těmito impulzy spínat krátce relé BP a BR. Ze schématu zapojení je to jasně vidět - přes snímače na obě relé stále přichází stejný pól jako z druhé strany, ale pokud se snímač přeruší clonkou, na relé přes odpor přichází potřebný druhý pól a pro ten okamžik se relé sepne, než se opět snímač spojí a převládne opět stejný pól. Popis určitě není pochopitelný, ale ve schématu je to hned jasné. Smyslem asi bylo místo trvale seplých relé a využití jejich rozpínacích kontaktů pro impulz řízení, použít odpor a raději ušetřit relé. Důvodem je i proudová citlivost jazýčků - pro spínání induktivní zátěže cívky relé se musí potlačit přepětí při vypínání, třeba paraelně připojenou diodou, nebo RC obvodem. V zapojeních releového rozvaděče je ve schématech vidět praxe s předřadným odporem.
Váhy
jsou umístěny pod podlahou klece, někdy do závěsu klece. U výtahů se sběrným řízením je nutné vážit zatížení kabiny a tím se zabraňuje zbytečnému zastavování klece při jejím plném obsazení. Vážící zařízení také vypíná řízení výtahu při přetížení klece a pokud je již rozjeta a lidé např. chtějí kabinu rozhoupat, dojde k chvilkovému přetížení kabiny a je rozpojen bezpečnostní obvod - kabina zastaví. Podlahové mikrospínače ovládají relé zatížené kabiny a relé plně zatížené kabiny. Relé zatížené kabiny vypíná v případě releového simplex zapojení možnost přivolávat z venku - přednost mají lidé v kabině, aby prvně dojeli do cíle a kabinu uvolnili.
Osvětlení kabiny
je zapojeno tak, aby v případě poruchy kabina svítila. Světelné relé je trvale sepnuto - výtah je zhaslý. Pokud dojde k přivolání a jízdě, relé BS odpadne - rozpínací kontakty se sepnou a rozsvítí se světlo kabiny, i signalizace v jednotlivých patrech. Po ukončení jízdy a časovém zpoždění opět sepne relé BS a tím rozpojí světlo. Toto opačné zapojení relé je záměr pro případ výpadku řídícího obvodu (vyhození jeho jističů) při nějaké události, poruše, aby při rozpojení napájení světelného relé právě kabina zůstala svítit, protože světelný obvod má své oddělené jištění nezávislé na obvodu řídícím. Pokud se tedy celý výtah vypne, nebo vypnou proud 380V v domě, tak i zhasne. Pokud se výtah zapne (naskočí proud), ihned sepne světelné relé, takže zůstává opět zhaslý. Další obvody však způsobí restartování - zaparkování výtahu do výchozí pozice (kvůli odpočítávání pater magnetickými snímači) a proto se hned výtah rozjede, aby sjel do nejnižší stanice. Při tom samozřejmě normálně svítí a při zastavení zhasne. Světelný obvod pro osvětlení kabiny je jištěn samostatně a pod bezpečným napětím 24V. Obvod signalizace žárovičkami u starých tlačítek má napětí 8V.
Ochranná svislá plocha před podlahou
kabiny bývala jen cca 20 cm silná (dlouhá svisle dolů). Dle nových předpisů musí mít deska - plech délku nejméně tuším půl metru pod úroveň podlahy, z bezpečnostních důvodů, kdyby kabina zastavila v mezipatře a došlo k vyprošťování osob dolů do patra nouzovým ručním otevřením dveří šachty, aby nevhodným pohybem osoba při sestupu z výše stojící kabiny nespadla do volného prostoru pod kabinou a do šachty, zejména starší hůře pohybliví lidé. Tím pádem mají výtaháři zhoršený přístup ke kontrole a opravě váhy zespod kabiny, ale bezpečnost lidí je důležitější.
A ještě nějaké úlovky z internetu:
Fotografie mohou prezentovat výtahářské firmy. Pokud jste firma a chcete být uvedena pod některou stávající a nebo Vámi dodanou zajímavou fotografií, kontaktujte mne a něco vymyslíme pro dobrou věc. Prvotním záměrem autora tohoto podwebu je, aby se široká veřejnost mohla dozvědět něco bližšího o tak zajímavém zařízení, jakým výtahy bezesporu jsou.
