První stránky
o brněnském podzemí
Zde je prostor
pro Vaše logo
a ikonu
nebo reklamu,
i výměnný systém.
Velmi vzpomínám na panelákové výtahy (výrobce Transporta Břeclav), kterými jsem v mládí jezdil na našem sídlišti v Líšni. Také se montovaly na velikém sídlišti Bohunice. To se pak po revoluci přejmenovalo složitě, část je Starý Lískovec, část Bohunice a část Nový Lískovec. Pro mne jsou to celé stále Bohunice, protože v té široké skupině paneláků není přirozeně rozlišitelné, že už to je jiné sídliště. Některé paneláky tam byly osmipatrové a většina sedmi.
My měli bílou kabinu, ale velká část Líšně měla nádherně modrou. Byl to překrásný odstín. Když jsem šel jako malý třeba k doktorce do jiného paneláku nebo ke kamarádům, velmi jsem to obdivoval a toužil mít taky modrou kabinu v našem paneláku doma. Plno modrých kabin bylo i v Bohunicích.
V dnešní době, kdy se snažím příležitostně fotit staré dobré výtahy, jsem zatím nenarazil na tu milovanou modrou kabinu. Je pravda, že neobcházím po sídlišti, abych se ptal nebo nahlížel, ve kterém vchodě ještě původní výtah nevyměnili. Nechávám to spíše náhodě. Příležitost se objevila až při stěhování mého kamaráda do Bohunic. Úplně jsem zajásal, když jsem už na chodbě spatřil stejný typ výtahu, jaký jsem používal od mala. A s modrou kabinou! Nebyla to ta originální úžasná modrá, ale celkem podobný odstín. Domluvil jsem se a zavčas si to nafotil, než jej také dřív nebo později v tom záchvatu výměn výtahů za nové, zlikvidují montéři. Potěšte se taky:
Jdu chodbou a co nevidím - starou modrou Transportu!
Nafotím ji, dokud ji nevyměněj za novej výtah.
.
Typická kabina a tlačítka
Tady už přidělali světelnou závoru. Když se za jízdy člověk ocitne v prostoru, kdy by se už mohl dotknout a zavadit o pohybující se stěnu, dojde k přerušení světelného (infra) paprsku a rozpojení bezpečnostního obvodu a zastavení kabiny. Déle to čtete, než to proběhne, je to rychlá reakce. Nově se musí zvolit patro, čímž se předpokládá, že už se člověk přestane dotýkat či nacházet částí těla, oblečení, prstama, v "nebezpečném" místě, střetu s pohyblivou stěnou šachty a dveří. Nebo že zkontroloval své děti, že už nesahají k pohyblivé stěně, aby se znovu kabina nezastavila.
Detail za jízdy.
V horním patře těchto výtahů byly vidět v šachtě lanová kola. Kabina stojí mezi nimi. Tento výtah je bez protizávaží a strojovnu má ve sklepě, což je příjemnější pro výtaháře, nemusí při rozbitém výtahu vždycky až na střechu domu. Proto je kabina zavěšena na lanech, které přes tyto horní kladky vedou celou šachtou až dolů do strojovny, nacházející se pod šachtou. Zajímavé je, že kabina těchto výtahů v horním patře zastavuje až mezi těmito koly, což znamená, že lana nemohou být uchycena nad stropem kabiny, ale po jejích bocích.
V Bohunických panelácích nechávali za šachtou výtahu díry což je zvláštní a ani se to snad při stěhování nevyužívá pro vytahování dlouhých předmětů jako koberec pomocí dlouhého lana. V sídlišti Líšeň tyto díry nebyly, panel tam pokračoval, to mi přijde bezpečnější. Vidím tady nastřelené úhelníky, možná když tu měnili okna, tak si za úhelníky zahákli plošinu - podlahu, nebo nevím.
Na štítku a návodu je uvedena firma Tranza, ale původně předpokládám, že všechty tyto výtahy dělala Transporta.
Jeden ze štítků, ten jsem ulovil někde na internetu.
Samozřejmě, že v horním patře tady zastavuje kabina 3cm pod patrem, dole zas o něco vejš. Byli jsme zvyklí na sídlištích, že kabina málo kdy zastavovala přesně v patře. Někdy to bylo i o 8cm, konkrétně v Líšni na Hochmanové 5 v přízemí, to byl opravdu schod do kabiny, to mne překvapilo jako malého. Prostě tehdejší montéři na přesnost kašlali a zastavovací clonku přišroubovali o několik cm špatně. Ale byly to rychlejší výtahy - nečekalo se na zavření vnitřních dveří, protože žádné nebyly a výtah hned po zavření šachetních dveří frčel. To byly časy... žádný zdržování!
